Stropy

Stropní konstrukce bývají velmi náročnou etapou při budování domu. Jsou každopádně jeho nezbytnou součástí nad sklepem, suterénem i dalšími podúrovňovými prostorami nad přízemím a pokud má dům více podlaží, tak i nad každým z nich. Stropy jsou prvky, které dům rozdělují v horizontální rovině a fungují současně jako nosná konstrukce.

Obsah článku:
Pohled do historie stropů
Rozdělení stropů podle typu
Silikátové monolitické stropní konstrukce
Kombinované silikátové stropní konstrukce
Strop z železobetonových prefabrikátů
Strop z nosníků a vložek
Skládané betonové stropní panely
Válcované ocelové nosníky
Dřevěné stropní konstrukce
Budovat strop svépomocí není snadné

Každý strop musí vykazovat potřebnou únosnost, kromě své vlastní hmotnosti na něm přece spočívá i zátěž v podobě podlah, často i dalších konstrukcí v podobě příček, dále potom i nábytek. Je nutné počítat s proměnlivým pochozím zatížením. Strop nese opravdu velkou zátěž a na jeho spolehlivosti a bezpečnosti závisí často zdraví i životy obyvatel domu. Je tedy velice důležité, aby byl projektován s odpovídajícími parametry a raději naddimenzován.

Co se v článku dozvíte:

• Jaké typy stropních konstrukcí se dnes nejčastěji používají a čím se od sebe liší
• Kdy se vyplatí monolitický strop a kdy skládaný systém z nosníků a vložek
• Na co si dát pozor při budování stropu svépomocí
• Kolik zatížení strop skutečně unese a proč se nevyplácí podcenit dimenzování

Vždy platí zásada, která praví, že stropní konstrukce by měly kromě jiného tvořit kompaktní sourodý prvek se stěnami a zároveň se podílet na zajištění stability a tuhosti stavby coby celku.

Pohled do historie stropů

V pradávné historii bylo na zhotovení stropů používáno nejčastěji dřevo, což je celkem logické k jeho dostupnosti a možnostem opracování. Bylo doplňováno hliněnou nebo jílovou mazanicí kvůli utěsnění a na estetický vzhled se nekladly žádné vysoké nároky. Později se stropy někdy řešily i v podobě klenby – ta je sice dost pracná na realizaci, ovšem poskytuje výrazně vyšší nosnost. Za časů gotiky, renesance i baroka dostávaly přednost většinou stropy trámové, případně řešené jako povalové stropy. O konce baroka už byly dřevěné stropy většinou řešeny jako ploché a byly kryty omítkou, na kterou se nanášel nátěr nebo se prováděly dekorativní malby.

Stropy se časem stále snižovaly, aby nevznikal zbytečně velký prostor (především kvůli vytápění) a od počátku dvacátého století se vlády mezi materiály, používanými na zhotovení stropů, ujal vcelku suverénně železobeton a ocelobeton, na podvěšené stropy se často používá sádrokarton a můžete se setkat i s takzvanými „napínanými stropy“.